„KLASICKÁ“ TECHNIKA LYŽOVÁNÍ

Období:

Rok 1887 (počátky lyžování v českých zemích) – cca rok 2000 (rozšíření carvingu mezi veřejnost).

Princip:

„Klasická“ technika, nebo jak ji nyní většina lyžařů nazývá „starý styl“ je založena na několika základních principech zatáčení:

Kročná technika:

Přenesení váhy na spodní-vnější lyži, zahranění této lyže zatlačením kolena dopředu a do středu budoucího oblouku a jízdě s nadlehčenou vnitřní lyží ve fázi vedení oblouku. Jedná se o jízdu po hraně spodní lyže s vertikálním pohybem těžiště lyžaře shora dolů.

Snožná technika:

Opačný vertikální pohyb těžiště lyžaře, tzn. zdola nahoru, zúžená stopa, otočení se okolo hole. Oblouk vychází z nadlehčení lyžaře od sněhu a změnou směru jízdy smýkáním lyží.

Výzbroj:

Lyže:

-Délka = výška postavy +10 až +20 cm -Rádius R 40 – R 70 m -Skluznice dříve dřevěné, později plastové i grafitové -Hrany dřevěné – „žádné“, později ocelové šroubované, později L-hrany zakomponované do konstrukce lyže.